Transformers
Transformers
Náš svět, jejich válka. Populární dětské hračky se pod vedením Michaela Baye vydávají na naši planetu, aby zde svedli boj o zdroj energie, který svému majiteli zajistí v dlouholeté válce kýžené vítězství…
Transformers jsou jednoznačně jedním z nejočekávanějších filmů tohoto roku a není se čemu divit – bitva obřích robotů pod taktovkou megalomana Michaela Baye, to už zaručuje (minimálně) zajímavé obrázky. Boom, který se okolo Transformes před uvedením vytvořil, je daný především trikovou stránkou filmu, která je opravdu úchvatná, ale stejné nadšení kdysi panovalo u Jurského parku, z kterého je dnes terč pro filmové rejpaly (především pro jednodušší příběh). Jurský park si však i přesto drží status klasiky (leč se o to stále musí prát). Mají Transformers při těch všech nadšených ovacích o „splněném dětském snu“ stejnou šanci na úspěch?
Co funguje? Jednoznačně herecké obsazení. Oč ploší je charakter Megan Fox, o to výraznější jsou její proporce, Shia LaBeouf je rozený hláškař, který má reálnou šanci stát se jedním z nejvýraznějších herců své generace a John Turturro si od Big Lebowskiho nestřihl tak zábavně ujetý charakter. Dokonce i „vtipní ukecaní černoši“ ve vedlejších rolích jsou výjimečně opravdu vtipní! Roboti vypadají úchvatně (sice jsem nepochopil, proč si Prime sundává tu „roušku“ pusy, což myslím v seriálu nebylo, ale budiž), jejich charakterizace je však nulová. Pomineme-li barevné rozlišení v případě Autobots („ti hodní“), je těžké si k jednotlivým mechanoidům něco konkrétního přiřadit. Ještě horší je to u Decepticons („ti zlí“), kteří až na Megatrona vypadají všichni naprosto stejně a tvůrci jim navíc nevěnují mimo potyčky žádný prostor. Takže to, kdo je kým, si zpravidla uvědomíte až v okamžiku, kdy dojde na přeměnu v konkrétní dopravní prostředek.
Tahle zmatenost je bohužel příznačná pro celý film. Podobně nepřehledné jsou totiž i akční scény, kdy dá člověku opravdu zabrat, aby si uvědomil, kdo s kým zrovna bojuje. Roztřesená kamera sice přispívá k realistickému "fílingu" z boje, ale často jeden ani neví, na jakou část robota se to právě dívá a kdo to vlastně s kým právě majznul o stěnu. Vizuální efekty jsou sice ohromné (za těch 150 milionů až neskutečné), ale dost často je díky zvoleném stylu nemá divák možnost plně docenit. Takový útok jednoho malého mechanického skřeta je dokonce tak neskutečně hloupě „akčně roztřesený“, až z toho akorát bolí oči. Vzhledem k nízkému ratingu ("PG-13 sucks") se Bay ani nemůže do akce pořádně opřít, takže to celé připomíná ohromnou přestřelku z nějaké dětské videohry, v které je bitva maximálně kosmeticky ošetřená, aby náhodou někoho něčím nepobouřila. Oběti nejsou, pocit z rozpoutaného pekla na zemi se nedostavuje, postavy umírají na bojišti a člověk si jejich odchod uvědomí až v okamžiku, kdy již nestojí mezi ostatními.
Je asi naivní očekávat od „teenagerovského blockbasteru“ nějaké ryzí inferno, ale Bay k tomu má zpočátku slušně našlápnuto (Spielberg z pozice producenta evidentně oprašoval nějaké vzpomínky z Války světů). Až později se ukáže, že Bay tentokrát vyměnil vestu buřiče za image prodavače nové kolekce Action Man. Akce v poušti, kterou vlastně celý ten kolotoč začíná, nabízí elitní vojáky, kteří se nebojí na roboty vyrazit – pro Baye nemůže být lepší hřiště pro hraní. Jenže vojáci, stejně jako Transformeři, nemají žádnou charakterizaci. Jsou jen oživlou vizí toho, jak vypadá „armáda, ke které se chce každý dát“, nějaký skutečný podnět k sympatiím chybí. Bayova recyklace "armageddonovských" nástupů na plac nudí a samotná akce je bez náboje (kam se tohle hrabe třeba na živočišné přestřelky z druhého Vetřelce). Bayovi prostě chybí cit pro budování atmosféry, takže buď se moc těká kamerou anebo se slibně rozjetá akce hodí do "slow motion", což zas vytrhne z tempa scény.
Nevyrovnaná akce není jediný Bayův problém – patos je tentokrát nadmíru protivný, emoce většinu času k smíchu a tak paradoxně to, kde Bay projevuje nejsilnější ruku je komediální část filmu. Čím problematičtější je výše zmíněné, o to sebejistější jsou komické výstupy Autobotů (močení na Turturra se nepočítá) a pak samozřejmě hlášky, které jsou rozesety mezi naprosto všechny postavy. Komediální část snímku je vskutku stoprocentní a je veliká škoda, že akce není ani zdaleka tak vyvážená. Transformers tak i přes svou bombastičnost ve výsledku o moc nepřehrávají jiné nedávné „dětské“ vzkříšení a sice animované Želvy ninja. Ano, technicky jsou dál, ale příběh je stejně plytký, postavy podobně nevyužité a atmosféra stejným způsobem nedotažená. Akorát tou komediální částí válcují roboti malé zelené bojovníky.
Recenze vyznívá mnohem negativněji, než jaký je výsledný pocit z filmu. Těch nedostatků je však tolik, že jim prostě nelze nevěnovat pozornost. V širším spektru hodnocení bych to viděl na tři a půl z pěti (což mi přijde pro Transformers naprosto ideální). V aktuálním spektru volím menší číslo. Proč? Transformers jsou sice jednoznačnou letní vypalovačkou, kterou stojí za to vidět, protože svým způsobem je to film, který tu ještě nebyl (i když je fakt, že tvůrci anime by nejspíš tak úplně nesouhlasili), ale jeden z akčních vrcholů roku? John McClane, Jason Bourne a hoši z Jednotky příliš rychlého nasazení se mohou jen usmívat nad touhle bezduchou, ale celkem chutnou jednohubku.
Hodnocení:
Bay potvrzuje to, že vždy zůstane především režisérem reklam a videoklipů. Není to špatné, hezky se to na to kouká, chvílemi to strhne, ale k postu skutečného filmového nářezu tomu chybí až příliš mnoho.