Piráti z Karibiku: Na konci světa
7. 6. 2007
Piráti z Karibiku: Na konci světa
Pirátské dobrodružství v Karibiku vstupuje do své třetí a poslední (?) fáze. Podaří se zachránit Jacka ze spáru Davyho Jonese? Vezme si Will konečně svoji Elizabeth a zachrání svého otce? A bude to velký hit, nebo velké zklamání?
Psát recenzi na třetí Piráty z Karibiku je v podstatě zbytečné. Kdo byl nadšen prvními dvěma díly, je už dávno rozhodnout se na závěrečný díl trilogie vypravit, a těžko mu v tom zabrání názor někoho jiného. Kdo neodolal masivnímu marketingovému tlaku, vyrazí do kina také, protože nechce být ostatním pro smích. A diváky, kteří pohrdají veškerou hollywoodskou komercí, si můžeme rovnou škrtnout.
Ať už je poté výsledná kvalita jakákoliv, vždycky lze použít do recenze něco ve smyslu „ale vždyť je to takový pěkný letní film“. Pod tuto definici se dobře zamaskují rozpačité dojmy, aniž by se proti názoru poštvala divácká masa beroucích kina a prodejny popcornu útokem. Ultradrahým letním peckám se takto vystaví jednoduchá omluvenka. Zároveň se tak tiše doufá, že pojmy jako hollywoodský spektákl a osvěžující originalita nemusejí být v opozici natrvalo.
Čtyři roky staří Piráti z Karibiku ukázali, že kompromis může existovat a dokonce může být velice zábavný. Dlouho opomíjený pirátský žánr vstal z mrtvých, stvořil prvního akčního hrdinu nového tisícletí a pod taktovkou magneta na dolary (nebo dolarového magnáta?), producenta Jerryho Bruckheimera, zaslouženě převálcoval všechny hypotézy o komerčním neúspěchu. Loňské pokračování (logicky) podobné překvapení nezopakovalo, ovšem nabídka vybroušených a technicky precizních akčních scén, balancujících na hraně parodie, byla až neskonale bohatá. Indiana Jones by měl radost.
Radost měli také účetní, kteří si mohli při natáčení dvojky odškrtnout ze svých nákladů kulisy pro případné pokračování, protože tým okolo Bruckheimera vyplodil hned dva díly naráz.
Trojka tak ladně navazuje na otevřený konec dvojky, kdy se osiřelá partička pirátů v čele s dobrodruhem Willem a krásnou Elizabeth rozhoupává k záchraně Jacka Sparrowa. Toho samého Jacka Sparrowa, kterého nedlouho předtím – ano správně – sami obětovali. Nebo snad někoho napadlo, že by to snad opravdu nemusel přežít? Ale kdeže. Završení této trilogie potom neřeší nic jiného než jeho záchranu z říše Davyho Jonese a závěrečné zúčtování proti nově vytvořenému spojenectví Jonese a mocné Východoindické obchodní společnosti. A řeší to opravdu důkladně, protože na to potřebuje skoro tři hodiny vašeho času.
Tu slinu, očekávající hodinovou ultimativní hromadnou bitvu desítek pirátských lodí, můžete rovnou zase spolknout. Dějové tanečky v rytmu zběsilé polky, kde se strany mění rychleji než na Jackově kompasu, nakonec sice vyústí v předem očekávané rozestavení, ovšem místo ohňostroje nápadů nás čeká jen poněkud delší ukázka kvalitní práce trikařů od ILM. Přitom vše je na svém místě – zatímco dvě lodě zakleslé do sebe postupně směřují do hlubin vodního víru, na palubě slaví Will a Elizabeth nečekanou svatbu a na ráhnu bojuje poslední bitvu Jack a Davy. Copak snad nejste nadšeni?
Ne? Není divu. Příliš pragmatické chování všech hlavních postav má totiž za následek, že není komu držet palce. Neustále dějové kotrmelce otupí všechny očekávaní, postavy přicházejí a odcházejí bez nějaké interní logiky trilogie (doplatil na to hlavně Kraken), akčním scénám chybí pointa, dialogům švih a hercům šarm. Opravdu to točili ti samí tvůrci?
Dříve obdivovaná zábavnost, díky které Piráti stojí rozkročeni nad několika žánry včetně komedie, zmizela a místo ní nastoupila laciná podbízivost postavená na x-násobném zvýšení přídělu nejoblíbenějších postav (myšleno doslova) a otřepaných fórků. Ne, ta opička už opravdu NENÍ vtipná.
O třetích Pirátech nelze s dobrou duší říct, že by byli nějak nepovedení. Mají bezpochyby prvotřídní technické zpracování, trikaři odvedli opravdu kvalitní porci práce, výprava nás zavede do mnoha exotických lokací a hudba Hanse Zimmera bude brzy povinnou výbavou všech nadšenců do soundtracků. Jenže narozdíl od předchozích dílů už nenabídnou nic k tomu – i při velké snaze tu nenajdete jedinou scénu, kterou by bylo možné opakovaně a s dychtivostí zhlédnout, tak jako třeba první bitvu pirátů v jedničce či souboj na mlýnském kole ve dvojce. Pěkně se na to všechno kouká, ovšem jen jednou, jelikož chceme vědět, jak to dopadne. Podruhé už zábava padá k nule.
Třetí Piráti z Karibiku jsou prostě a jednoduše jak splašený kůň, který si měl dát maximálně dvě dostihová kola, ale někomu přišlo jako dobrý nápad mu na poslední chvíli dát k ocasu rozžhavený kus železa, aby dokázal zběsile uběhnout ještě jedno kolo. Navíc doběhnutí do cíle zřejmě nebude vzhledem k předpokládanému úspěchu a nečekanému dějovému rozuzlení definitivní a (volné) pokračování už teď můžete vyhlížet na horizontu. A my si do recenzí připravíme větu „ale vždyť je to takový pěkný letní film“.
Hodnocení: 
