Všechno nasvědčovalo příchodu další obyčejné rychle zapadnuvší komedie, po které za rok neštěkne ani pes. Copak si mohl někdo slibovat něco od režiséra Walta Beckera, jehož filmografii zatím tvoří podprůměrné filmy Supersvůdníci 2 a Sexy párty? Nebo snad někdo předpokládal, že najednou díky neoriginálně znějící komedii zničehonic opět vylétne nahoru John Travolta, Tim Allen nebo Martin Lawrence, jejichž kariéra je téměř na mrtvém bodě? Snad jen scenárista Brad Copeland (seriál My Name Is Earl) mohl vzbuzovat alespoň malinkou naději na zábavu.
Jenomže pak přišla březnová premiéra a s ní i šok v podobě 215 dosud vydělaných miliónů dolarů (z toho rovných 160 na domácí půdě). Z Divočáků se tak rázem stal jeden z největších hitů letošního roku (zatím více vydělal akorát Spider-Man 3 a 300). Pořádnou injekci dostaly i kariéry všech čtyř hlavních protagonistů. William H.Macy tím získal jeden z ojedinělých hitů, John Travolta nejúspěšnější film od Pomády, Martin Lawrence dokonce svůj největší hit vůbec a pro Tima Allena vlastně platí to samé, když si odmyslíme jeho dabingovou účast na obou dílech Toy Story - Příběhů hraček.
Divočáci sice žádným zázrakem nejsou a kultovkou se zřejmě nikdy nestanou, ale mezi současnými komediemi zazáří. Příběh čtyř kamarádů na pokraji krize středního věku přitom nenabízí ani špetku originality, novátorství či nedej bože dokonce nějaké hlubší myšlenky. Divočáci jsou přímočaří a předvídatelní jak to jenom jde. Nejprve proběhne představovací prolog, vysvětlující důvody jednotlivých postav, proč si vyrazit na motorkový road trip (nespokojený zubař Doug, manželkou utlačovaný neúspěšný spisovatel Bobby, nesmělý programátor Dudley a zkrachovalec Woody). Poté během několikadenního drandění s Divočáky (tak si říkají) zjistíme, jaké to je vykoupat se s nahým homosexuálním policistou, poštvat proti sobě gang skutečných motorkářů (a zahrát si na čtyři statečné) nebo poklábosit s Peterem Fondou. Všechny eskapády nakonec poslouží k utužení vztahů, vyřešení dlouholetých problémů a vyhnání hodně zaprášených kostlivců ze skříně. Ani nebudu prozrazovat nic zásadního, když vám povím, že spolu všichni nakonec odjedou spokojeně do západu slunce.
Z výše uvedeného jasně vyplývá, že se nikdo nepáral s vymýšlením něčeho převratného. Prostě se vzal ucházející scénář, prosypal se vyváženou kombinací ulítlých situací, na vrch bylo přidáno pár hlášek a režisérovi se řeklo, aby moc neexperimentoval a celé dění sledoval spíše v klídku z povzdálí. A ono to kupodivu docela vyšlo. Totéž se dá říci i o výběrů hlavní čtveřice, která sice byla skládána podle hesla "co ves, to jinej pes", ale ono to složení Travolta-Lawrence-Macy-Allen vážně funguje, až se dá dokonce mluvit i o jisté chemii.
Vzhledem k čistě mužskému osazenstvu (ženy jsou tu jenom kvůli buzerování manželů a nebo aby ti svobodní z nich měli před kým koktat) se dá říci, že jsou Divočáci podívanou zejména pro chlapy, a ono na tom něco bude. Nevím jak probíhají dámské jízdy, ale rozhodně ne za silným strojem (když nepočítám Macyho prdítko), s neustále otevřenou plechovkou piva po ruce, ale hlavně bez potřeby řešit cokoliv. A o tom jsou Divočáci především. O čtyřech kámoších, kteří už mají ta nejjalovější léta dávno za sebou a nyní jen potřebují na pár dnů vyfouknout, uspořádat myšlenky, zavzpomínat na časy dávno minulé (a nadobro za nimi zabouchnout dveře) a nakonec se po očistné kůře vrátit zpět do normálního života.
Nevím, kolik z vás něco takového osloví (ženská část publika to asi nebude), ale mě těch 100 minut ve společnosti čtyř sympatických chlapíků uteklo jako voda. Jenom se bojím, aby někoho nenapadlo natočit pokračování. Divočáci totiž ke třem hvězdičkám dojeli s poslední kapkou benzínu a jedním vyfouknutým kolem. Takže rychle zaparkovat, využít nečekaného úspěchu a šup k jiným filmům, příště už by totiž mohlo dojít k nepěkné bouračce.